Nejčastější chyby a omyly při zateplování budov
Správný výběr izolace a realizace zateplení je podmínkou pro dosažení kýžených energetických úspor. Účinnost izolace klesá s tloušťkou izolace či nesprávným provedením. Věděli jste, že se vyplatí zateplit minimálně tloušťkou 15 cm? Rozeberme podrobně nejčastější mýty, které se pravidelně objevují mezi laickou veřejností. Řada lidí například věří tomu, že zateplit dům lze i speciálním nátěrem. Další se zase obávají, že kvůli zateplení jim budou plesnivět zdi nebo budou muset častěji větrat.
1) deset centimetrů izolace stačí
Stanovit něco jako paušální doporučenou šířku izolace nelze. Situace se liší hlavně podle druhu zdiva. Nicméně tradičních deset centimetrů je prakticky pokaždé málo! Tloušťka izolační vrstvy záleží na druhu zdiva, obecně však u dobrých projektů přesahuje 15 centimetrů.
Příliš tenká vrstva izolačního materiálu může u nekvalitního projektu zapříčinit vlhnutí zdí. Nevhodná kombinace materiálu zdiva a tenké izolace má totiž za následek kondenzaci vlhkosti.
Necháváme-li si zateplit dům, měli bychom mít na paměti, že největší část nákladů padne na lešení, pracovní sílu či povrchovou úpravu. Tlustší izolace už s rozpočtem příliš nepohne. Když si po několika letech uvědomíme, že platby za vytápění poskočily a silnější vrstva izolace by se přece jen hodila, máme smůlu.
Normou požadované hodnoty představují minimální přípustnou kvalitu, při jejímž dosažení lze stavbu povolit a zkolaudovat. Uvažujeme-li ovšem v časovém horizontu životnosti stavby, pak se vyplatí vyžadovat doporučené hodnoty, tedy lepší izolační vlastnosti. Investice do pár centimetrů navíc se rozhodně vyplatí.
SHRNUTO: čím lepší energetická rekonstrukce domu, tím menší účty za spotřebu energie. Nízkoenergetické domy mají spotřebu 50 kWh/m2, a pasivní budovy dokonce maximálně 15 kWh/m2 ročně. Účty za energii v pasivním domě jsou tedy oproti běžné stavbě o 80–90 % nižší. Pro ilustraci: rok vytápění a ohřívání vody pro byt v pasivním domě vyžaduje pouze jeden až dva krychlové metry dřeva!
15 centimetrů a více je doporučovaná tloušťka:
uvažujeme-li ovšem v časovém horizontu životnosti stavby, pak se vyplatí investice do pár centimetrů navíc.
2) tlustou cihlovou zeď nemá smysl zateplovat
Domy s tlustými obvodovými stěnami z plných cihel mají pověst dobře izolujících staveb a jejich majitelé často považují zateplení za zbytečný luxus.
Ve skutečnosti by však ani metrová zeď z plných cihel zdaleka nevyhověla požadavkům současné normy na tepelněizolační vlastnosti obvodové stěny. Vnější tepelnou izolaci má proto smysl instalovat i na cihlovou stěnu, jejíž tloušťka přesahuje 60 centimetrů.
Vnější tepelnou izolaci má smysl instalovat i na cihlovou stěnu, jejíž tloušťka přesahuje 60 centimetrů. Metrová zeď z plných cihel by zdaleka nevyhověla požadavkům současné normy.
3) po zateplení začnou na vnitřních stěnách růst plísně
Plísně rostou na vlhkých stěnách bez ohledu na to, zda jsou zateplené či nikoli. Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší. Projektant musí dbát na to, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry ve zdivu. Zajistit to lze dostatečnou tloušťkou izolačního materiálu tak, aby se zdivo neochladilo pod teplotu rosného bodu. Vhodnou tloušťku izolačního materiálu lze navrhnout prakticky pro všechny druhy zdiva.
Problém by ovšem mohl nastat při zateplení vlhké zdi. Před započetím prací je proto nutné vlhkost zdiva proměřit a odstranit příčinu vlhnutí, například nekvalitní hydroizolaci. V případě starších domů, kde často nelze zabránit přístupu vlhkosti do zateplované stěny ze základů, je vhodnějším materiálem minerální vlna, neboť má nižší difúzní odpor – lepší prodyšnost – než polystyren.
V případě plísní, které vznikají kvůli kombinaci vysoké interiérové vlhkosti a studených vnitřních stěn (například v důsledku instalace nových těsných oken), je zateplení pláště budovy jedním z důležitých kroků, který pomůže problém s vlhkostí odstranit.
A konečně, po zateplení, stejně jako před ním, je třeba vlhkost vzduchu průběžně sledovat a dostatečně větrat. Při komplexních rekonstrukcích se pak doporučuje instalovat řízené větrání s rekuperací (výměnou tepla mezi odváděným a přiváděným vzduchem), kde míru vlhkosti hlídá čidlo.
Plísně jsou hlavně důsledek nekvalitní hydroizolace. Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší.
4) izolaci lze nahradit speciální omítkou, fólií nebo nátěrem
Vrstva izolačního materiálu zvyšuje celkovou tloušťku stěny, což v některých případech znamená nutnost stavebních úprav (například střešní konstrukce). To může být pro někoho překážka, a tak se lze setkat s názorem, že tepelněizolační vlastnosti stačí vylepšit vrstvou omítky nebo nátěru – na trhu se čas od času podobná nabídka objeví.
Nahradit tlustou izolaci tenkovrstvým nátěrem k naší smůle plnohodnotně nelze. Reklamní sliby o využití nanotechnologií a vědecky prokázané účinnosti nátěru je třeba brát s rezervou.
Pokud by někdo z výrobců přišel s nátěrem, který snižuje prostup tepla stěnou na úroveň doporučenou současnou normou (U = 0,25 W/m2.K), nepochybně by způsobil revoluci v zateplování budov. Při vašich plánech proto s touto možností nepočítejte.
Nelze popřít přírodní zákony: žádná super fólie nemůže mít stejné izolační vlastnosti jako 15 cm minerální vlny. Kdyby někdo takový skvělý materiál vyvinul, byl by extrémně drahý.
5) všechna nová okna jsou energeticky úsporná
Nová okna nabízená certifikovanými výrobci jsou nepochybně úspornější než ta ze sedmdesátých let. Zdaleka ovšem nelze říci, že všechna mají stejnou kvalitu. Z pohledu energetické efektivnosti je rozhodujícím parametrem součinitel prostupu tepla označovaný Uw, který zahrnuje vlastnosti zasklení i rámu.
Kvalitní okna používaná v pasivních domech mají „účko“ do 0,8 W/m2.K, na trhu jsou ovšem k dostání i taková, která mají tento parametr dvakrát horší (norma připouští i hodnotu 1,7 W/m2.K). Výběru oken podle kvality a ceny je proto potřeba věnovat pečlivou pozornost.
Kvalitní okna používaná v pasivních domech mají „účko“ do 0,8 W/m2.K
6) v zateplených domech není čerstvý vzduch
Nepřesným lidovým výrazem, že dům „dýchá“, většinou míníme samovolné větrání při zavřených oknech. Zateplení vnějších stěn má na režim výměny vzduchu zanedbatelný vliv, ovšem nová okna s kvalitním těsněním snižují samovolné větrání na desetinu.
Vnitřní vlhkost zásadně ovlivňují dobře těsnící okna. V domech s novými okny je proto třeba častěji větrat. Užitečným pomocníkem je přitom vlhkoměr. Pokud nám v zimním období ukazuje více než 70 %, měli bychom do interiéru vpustit čerstvý vzduch. Plísně jsou hlavně důsledek nekvalitní hydroizolace. Při správně navržené a instalované tepelné izolaci se vlhkost zdiva nezvýší.
Druhou možností, jak ověřovat, zda máme správně vyvětráno, je měření koncentrace oxidu uhličitého – v místnosti by neměla překročit hodnotu 1500 ppm. Pakliže to konstrukce domu umožňuje, nejlepší řešení se nabízí v instalaci nuceného větrání s rekuperací (tedy předáním tepla z vydýchaného teplého vzduchu čerstvému).
Vnitřní vlhkost zásadně ovlivňují dobře těsnící okna. V domech s novými okny je proto třeba častěji větrat.
7) po zateplení lidé více větrají, takže se neuspoří
Tato výhrada by platila v případě, že bychom po zateplení domu topili stejně jako před ním. K tomu ovšem nemáme díky nižším tepelným ztrátám důvod. Proto je současně se zateplením výhodné změnit i systém vytápění, například pořídit menší kotel.
Regulace vytápění ovšem zajistí úsporu po zateplení i v případě, že se rozhodneme výměnu kotle odložit (například pouhou instalací termostatu zajistíme, aby se kotel zapínal, jen když klesne teplota pod nastavenou úroveň).
Nesprávným větráním, například trvale otevřenou ventilací, ovšem můžeme přínosy zateplení snížit. Mnohem výhodnější je jednou za čas vyvětrat naplno: otevřít okna dokořán na zhruba tři minuty. Nedochází při tom totiž k ochlazení vnitřní stěny domu. Tento problém však zcela mizí při zmíněném nuceném větrání s rekuperací.
Spolu se zateplením se vyplatí vyměnit i systém vytápění a nainstalovat regulátory teploty.
8) zateplování poškozuje památky
Obalení secesních, renesančních, barokních či jiných historických domů – tedy asi 15 % našich budov – do polystyrenu rozhodně není cílem efektivní renovace.
Zvyšování energetické efektivity budov samozřejmě respektuje principy památkové péče. I když například v sousedním Rakousku můžeme vidět řadu povedených projektů rekonstrukcí více než stoletých domů. V takových případech je ovšem třeba postupovat případ od případu a v Česku nejsou vzhledem ke zmíněnému počtu klíčové.
Zateplení lze aplikovat na budovy, kde byly původní architektonické prvky nenávratně poškozeny či dokonce strženy. Zateplením a výrobou replik původních prvků lze nejen vrátit budově původní vzhled, ale zároveň ji udělat energeticky úspornou.
I při respektování památkové ochrany lze často vyměnit nebo vylepšit okna (například instalací dvojskel do vnějších křídel) a zateplit dvorní fasádu či střechu.
Kvalitně a vkusně lze zateplit historickou budovu. Lze tak do původní podoby vrátit i poničené památky
9) zateplení zvyšuje riziko požáru
Izolační materiály musí splnit přísné normy pro požární bezpečnost staveb. Požárními testy úspěšně prošly všechny standardně používané zateplovací materiály. Ve zkoušce odolnosti proti požáru obstála také omítnutá stěna ze slaměných balíků.
Lidé mohou při volbě stavebních materiálů kromě užitných vlastností brát v potaz i třídu reakce na oheň a vybírat jen nehořlavé, tedy třídu A1 a A2, kam patří i minerální vlna.
Velmi žádoucí je aplikace minerálních izolací ve výškových budovách, a to i v případě dodatečného zateplování panelových domů. Vícepodlažní budovy (obvykle budovy nad sedm pater) musí mít celé zateplení povinně prováděno z minerální izolace.
Nehořlavé zateplení se obvykle používá i na veřejných budovách jako jsou domovy seniorů, nemocnice, školy nebo školky.
Na zateplení budov se vyplatí vybírat nehořlavé materiály třídy A1 a A2, které v případě požáru nebudou šířit plamen po fasádě nebo uvnitř fasády.
10) pasivní domy narušují architektonický ráz
Pasivní domy nemusí vypadat jako kulisy z divokých sci-fi filmů. Naopak se na první pohled často neliší od zaběhlého standardu. Mohou mít plochou i sedlovou střechu, jediným společným rysem je tvarová jednoduchost konstrukce. Vzhledem k tomu, že návrh pasivního domu se neobejde bez architekta, není třeba se bát nevhodného umístění nebo přehnaně extravagantních stavebních prvků.
Život v pasivním domě je velmi komfortní díky jednoduchým principům, které nejen šetří energii: kvalitní izolace, těsnost a větrání s rekuperací. Vysoká tepelná pohoda během léta i zimy a stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu také o hodně vylepšují kvalitu života.
Pasivní domy mohou mít jakoukoli podobu, rozhodně nejde o nějaké architektonicky specifické stavby.
11) doba návratnosti investice do zateplení je dlouhá
Lidem, kteří pečlivě sledují své výdaje, se může zdát investice do celkového zateplení příliš vysoká a její návratnost dlouhá. Například u nepřetápěného domu s kvalitními okny a kotlem na dřevo se investované peníze skutečně nevrátí dříve než za dvacet let.
Musíme ovšem počítat s tím, že ceny všech paliv a energií nadále porostou, což bude energeticky úsporné renovace dále ekonomicky zvýhodňovat. Zároveň je krátkozraké posuzovat pouze aktuální finanční návratnost investice do zateplení, protože to přináší další pozitivní důsledky – ochrání nosné konstrukce, čímž prodlouží životnost budovy, zhodnotí a esteticky vylepší nemovitost.
Vzhledem k pozitivním dopadům energeticky úsporných renovací na ekonomiku, čistotu ovzduší i kvalitu bydlení je proto vhodné dočasně pokračovat v podpůrných programech, jako je Nová zelená úsporám.
Dotačních prostředků na podporu rodinám nebo městům a obcím není nekonečné množství. Proto je důležité využít je efektivně a dobře rekonstruovat stavbu napoprvé bez zbytečných chyb daných zažitými mýty.
Zateplení brněnského sídliště: Brněnská městská část Nový Lískovec během několika let důkladně zateplila panelové domy s 384 byty. Celková spotřeba tepla po této rekonstrukci klesla asi o 60%. Technicky lepší projekt, který by jeden z panelových domů proměnil na pasivní budovu, se neuskutečnil pouze proto, že chyběly peníze na investice.
Ceny energií i nadále porostou, což návratnost investice bude zkracovat. Důležité je brát v potaz i komfort bydlení, který zateplená budova skýtá.
