Zranitelným domácnostem by měl pomoci tzv. sociální tarif a dlouhodobá podpora úspor v budovách.
Podle prvních výsledků nové analýzy Centra ekonomiky regulovaných odvětví Vysoké školy ekonomické v Praze (CERO VŠE) se nějaký aspekt energetické chudoby může týkat až 30 % domácností v Česku. Buď platby za energie představují nepoměrně vysokou část oproti příjmům těchto domácností, nebo mívají nesplacené závazky u energetických firem či si nemohou dovolit svůj dům či byt dostatečně vytápět. Pomoci by jim mohl sociální tarif nebo příspěvek na energie a intenzivnější podpora úsporných renovací bytových i rodinných domů. To vše by mělo koordinovat jedno centrum, které by v rámci státní správy zastřešovalo všechny dotčené instituce i samosprávu.
„Počet lidí v energetické chudobě se za poslední rok a půl zvýšil až o 5 procentních bodů a tím nás vrátil na úroveň roku 2011. Tento nárůst je znepokojující a stát by měl reagovat vytvořením dlouhodobě fungujícího a udržitelného systému řešení. Navrhujeme proto zainteresovaným resortům, aby se zaměřily na přípravu efektivního nástroje, který by cíleně, a přitom jednoduše pomáhal v krátkodobém horizontu energeticky chudým domácnostem s úhradou nákladů na nezbytné množství energie a doplňoval tak příspěvek na bydlení. Z dlouhodobého hlediska pak pomůže zejména výraznější podpora kvalitních renovací bytových a rodinných domů, která by přispěla ke snížení energetické náročnosti domácností v ČR na úroveň vyspělých zemí OECD,“ uvedla jedna ze spoluautorek studie Lucie Burešová z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Centrum pro energetickou chudobu
Jako hlavní předpoklad úspěšného řešení problematiky energetické chudoby a zranitelného zákazníka v energetice tým CERO VŠE navrhuje vznik jednoho zastřešujícího a odpovědného centra. Koordinovalo by činnosti jednotlivých zainteresovaných resortů státní správy – ministerstev (zejména MPO, MPSV, MMR, MŽP a MF), Energetického regulačního úřadu a Českého statistického úřadu. Každý z těchto aktérů disponuje daty nebo částí agendy, které se energetické chudoby týkají a které je potřeba vzájemně propojovat a koordinovat. „Stát disponuje daty, která k řešení energetické chudoby potřebuje. Problémem ale je, že data nejsou propojována s cílem vytváření relevantních informací. Sociální politika, která je díky využití dat a informací správně zacílená, se přitom státu a tím i nám všem jednoznačně vyplatí. Proto navrhujeme vznik centra pro energetickou chudobu v rámci státní správy, které by všechny potřebné informace shromažďovalo a analyzovalo, navrhovalo cílená a ekonomicky výhodná řešení a dokázalo také zpětně vyhodnocovat účinnost zavedených opatření,“ doplnila Lucie Burešová.
Krátkodobá řešení
Krátkodobým řešením energetické chudoby by měla být podpora ve formě sociálního tarifu nebo příspěvku na energie doplňujícího aktuálně využívaný příspěvek na bydlení. Na rozdíl od plošné vládní pomoci v podobě úsporného tarifu použitého v roce 2022 nebo cenových stropů by sociální tarif, případně příspěvek na energie, měl pomáhat těm skutečně potřebným a být nastaven tak, aby motivoval k úsporám energií. V případě využití formy příspěvku na energie by bylo užitečné zavést možnost přímého převodu poskytovateli energie bez součinnosti příjemce. Tím by se zamezilo dalšímu navyšování nedoplatků u energetických společností. Posílit by se mělo také bezplatné poradenství v regionech navázané, jako je tomu nyní, na místní akční skupiny a úřady práce. Návrh podoby a fungování krátkodobých řešení energetické chudoby nyní tým CERO VŠE rozpracovává a představí je začátkem léta.
Dlouhodobá opatření
Situaci pak mohou trvale zlepšovat pouze kvalitní energeticky úsporné renovace bytových a rodinných domů, které umožní snížení spotřeby energie o 60 až 85 procent. Nájemníci patří k nejohroženějším skupinám a mají přitom často omezené možnosti, jak renovaci bytového domu zajistit. Pomoci by mohly dotace a garance za úvěry pro poskytovatele bydlení zacílené přímo na energeticky chudé domácnosti. Pro rodinné domy pomůže rozšíření bezplatného energetického poradenství, předprojektové a projektové přípravy bez závazku investice a nabídka nízkoúročených úvěrů, které umožní majitelům zateplení a další opatření předfinancovat. Dotacemi by stát měl podporovat hlavně kvalitní komplexní renovace.
„Počet zateplených bytových i rodinných domů roste a tím i ochrana jejich obyvatel proti výkyvům cen na trhu s energiemi. Teď musíme udělat vše proto, aby z úsporného bydlení mohlo těžit co nejvíce domácností. Podobný jednorázový příspěvek na renovaci, jakou mohou získat nízkopříjmové skupiny vlastníků rodinných domů v rámci programu Nová zelená úsporám Light, by například měly mít možnost získat i vlastníci bytů,“ říká Petr Holub, ředitel poradenské společnosti Budovy21, která na zadání analýzy spolupracovala.
Vzdělávání a poradenství
Politiky a opatření pro řešení energetické chudoby se neobejdou bez vzdělávání a rozvíjení energetické i finanční gramotnosti. V rámci poradenství by měly ohrožené domácnosti mít možnost zjistit způsoby, jak snížit spotřebu energií úpravou svého chování, jak předcházet nedoplatkům a jak investovat do energetických úspor.
O studii
Studie, kterou v současné době CERO VŠE zpracovává, navazuje na projekt Zranitelný zákazník a energetická chudoba v programu THÉTA TAČR. Aktuální studie by měla poskytnout návrhy cílených, efektivních a udržitelných řešení energetické chudoby v ČR pro podmínky transformující se energetiky. Východiskem řešení jsou pro CERO VŠE data a informace, které jsou ve formě parametrů využívány pro zacílení opatření na definované skupiny energeticky chudých domácností a také pro následné hodnocení efektivity těchto opatření. Kromě Lucie Burešové na studii za CERO VŠE spolupracují Vladimír Kubeček a Karel Šafr. K dispozici je studie zde.
Comments