Průlom ve fotovoltaice: elektřinu mohou domácnosti vyrábět i v noci
Revoluční novinka v oblasti výroby elektřiny pomocí fotovoltaických panelů umožní českým domácnostem vyrábět elektřinu i v noci. Tuzemské domácnosti tak získají obnovitelný zdroj energie, který jim sníží spotřebu elektřiny až o 70 %. Technologie využívající nanomateriály určené pro kosmický výzkum by měla být komerčně dostupná v polovině roku 2024.
Ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) se českému vývojáři podařilo vyvinout nový typ nanomateriálu schopného pohlcovat tzv. reliktní sluneční záření. Zbytkové fotony odrážené například Měsícem v podobě měsíčního svitu lze pomocí nanovláken efektivně přeměnit na elektrickou energii.
Převratný objev stojí na základech dřívějšího výzkumu reliktního záření realizovaného vědeckými týmy NASA a Evropské kosmické agentury. Využití nanotechnologií nicméně navrhnul český tým konstruktérů ze společnosti Eko Bio Lunasolar s.r.o. Ten si v minulosti již patentoval řadu úspěšných technologií v oblasti energetiky, například tepelné čerpadlo využívající biomasu.
Nanomateriál komerčně nazývaný LUNA SOLAR lze integrovat přímo do fotovoltaických panelů nebo aplikovat na stávající panely prostřednictvím spreje SOLUN BOOSTER. Přestože množství elektřiny vyrobené v noci pomocí nanomateriálu je nižší než ve dne, poskytuje stálý a dostatečný zdroj energie, který pokryje základní potřeby každé domácností. Novinka byla nedávno představena na výstavě AQUATHERM.
Podle zástupců Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) se jedná vskutku o revoluční průlom, který umožní domácnostem z hlediska běžné spotřeby elektřiny dosáhnout téměř 100% nezávislosti.
„Z počátku jsem byl velmi skeptický, ale po měření lunárního panelu jsem přehodnotil svůj názor,“ komentuje vědecké testování doc. Tomáš Matuška, vedoucí oddělení energetických systémů z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Novému objevu se věnuje také podcast SolarniMagazin.cz.
Video: Představení LUNA SOLAR na výstavě Aquatherm 2024.
Pozor na klamavou reklamu na „zázračné“ materiály a technologie
Přemýšlíte nad tím, zda je nový nanomateriál LUNA SOLAR skutečně tak revoluční, jak se tvrdí? Děláte správně, protože nový průlomový „objev“ ve fotovoltaice je smyšlený.
Při fiktivním popisu materiálu LUNA SOLAR však byla využita běžně používaná zavádějící či vyloženě lživá tvrzení prodejců, kteří takto propagují různé převratné materiály, například termoizolační fólie a nástřiky. Ve skutečnosti jsou však tato tvrzení zavádějící anebo vyloženě lživá.
Klamavá reklama se obyčejně honosí řadou složitých vědeckých termínů, například reliktní sluneční záření, a odvolávají se na existenci skutečných inovativních materiálů a technologií (nanotechnologie). Navíc zneužívají názvy renomovaných vědeckých institucí, jakými jsou například ČVUT, NASA či Evropská kosmická agentura.
K vytvoření zdání pravosti slouží i fiktivní rozhovory a videa nezávislých testů, která mohou bez patřičných znalostí působit velmi přesvědčivě.
Podcast: Někteří prodejci si z nás střílejí celý rok, nejen na apríla, tak pozor na ně.
Polopravdy o fotovoltaice a tepelných čerpadlech škodí nejvíce
Zavádějící reklama a tvrzení při nabídce různých stavebních materiálů či technologií mají řadu podob. V té nejsurovější se jedná vyloženě o lži, které však lze při troše kritického rozumu snadno rozpoznat.
Nejčastěji jde o nabídku různých zázračných izolačních materiálů, jako jsou kosmické fólie nebo izolační nátěry a nástřiky, které v tloušťce několika málo centimetrů nebo dokonce milimetrů údajně izolují lépe než několik desítek centimetrů klasického izolantu, například minerální vlny. Tématu se podrobně věnujeme níže.
Obrana proti těmto praktikám je vcelku jednoduchá, stačí dávat přednost osvědčeným materiálům od uznávaných výrobců, jejichž produkty byly testovány časem a praxí. Zejména ve stavebnictví platí, že desítky let vyzkoušené materiály jsou sázka na jistotu. V případě inovativních novinek totiž nikdo nemůže s jistotou říct, jak se takové materiály budou chovat například za dvacet nebo padesát let.
Spotřebitele však nejvíce ohrožují polopravdy nebo úmyslné zatajování informací ze strany prodejců. V současnosti se to týká zejména prodejců střešních fotovoltaických panelů, tepelných čerpadel, ale i zateplovacích systémů.
Tito prodejci většinou otevřeně nelžou, ale říkají pouze to, co by zákazník rád slyšel. Typicky zveličují výhody nabízených řešení, tedy jednoduchost instalace a energetické úspory či výnosy investice. Nevýhody naopak nezmiňují či nejsou schopni svá tvrzení jakkoli doložit.
Nenechte se oklamat různými převratnými vědeckými objevy, které nejsou odzkoušené a léty prověřené. Vyloženě lživá je například reklama na SOLUN booster sprej.
Co nám prodejci fotovoltaických elektráren neřeknou
Na co si dát pozor při rozhodování, jestli si pořídit fotovoltaické panely (FVE) na střechu či tepelné čerpadlo? Nemusíte se bát, že by nabízená řešení nefungovala, ale nemusí dosahovat takových energetických úspor, jaké realizační firma slibuje.
Zejména zpozorněte, pokud vám prodejce tvrdí, že se fotovoltaická domácí elektrárna či tepelné čerpadlo vyplatí, i když dům není zateplený! To je jeden z nejčastějších argumentačních faulů. Podívejme se tedy na to, jaká je realita:
ÚSPORA ENERGIE: Střešní fotovoltaika běžnou spotřebu domácnosti pokryje, ale větší produkci elektřiny od ní nečekejte. Na střechy se totiž obyčejně instalují panely o kapacitě 5–10 kWp. Jeden kilowattpeak (kWp) fotovoltaiky vyrobí v tuzemských klimatických podmínkách za rok v ideálních podmínkách přibližně 1 MWh elektřiny: nejvíce v létě a nejméně v zimě. V praxi to tedy znamená roční produkci maximálně 5 až 10 MWh.
Tento výkon postačí na pokrytí běžné spotřeby, a to zejména v letních měsících. Avšak pouze za předpokladu, že elektřina není využívána také k vytápění. Domácnost totiž na napájení spotřebičů a ohřevu vody potřebují 5–10 MWh energie ročně. V případě, že se elektřinou zároveň topí, je potřeba i několikanásobná. Nezateplené domy mají běžně spotřebu tepla na vytápění převyšující 30 MWh!
Pro efektivní využití elektrárna navíc potřebuje baterii, do které se ve dne vyrobená energie průběžně ukládá, aby byla k dispozici, když slunce nesvítí. Cena baterie je stále velmi vysoká a tvoří až polovinu investice do fotovoltaiky.
VYTÁPĚNÍ DOMU POMOCÍ FOTOVOLTAIKY: Rodinný dům si za pomoci střešní elektrárny rozhodně nevytopíte. Vytápění je energeticky velmi náročné. Ročně na něj domácnosti potřebují okolo 60 % z celkové dodané energie. Navíc je tuto energii nutné dodat v zimě, kdy fotovoltaika nepokryje ani běžnou spotřebu.
Logicky tak nemůže střešní elektrárna jakkoli smysluplně přispět k vytopení domácnosti, a to ani v kombinaci s tepelným čerpadlem. To je velmi častý naprosto falešný argument některých prodejců. Pokud je dům navíc nezateplený, tak přínos fotovoltaiky k energetické soběstačnosti domácnosti je v podstatě nulový.
Jak je to možné? Nezateplený dům s obytnou plochou přibližně 150–200 m² má roční spotřebu tepla obvykle vyšší než 30 MWh. Jak už bylo řečeno, tato energie je spotřebovávána v zimě, kdy i naddimenzovaná domácí fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kWp vyprodukuje sotva 0,2 MWh měsíčně! To nestačí ani pro napájení běžných spotřebičů, natož tepelného čerpadla. Fotovoltaika tak má v zimě na úspory tepelné energie nulový vliv.
CO OPRAVDU ŠETŘÍ V ZIMĚ ENERGIE: Nečekejte žádné zázračné technologie, skutečné úspory zajistí kvalitní a hlavně komplexní zateplení domu. U zmíněného nezatepleného domu s obytnou plochou 150–200 m² lze pomocí kvalitní izolace snížit spotřebu tepla až o 20 MWh (ze 30 na 10 MWh).
Takové množství energie domácí fotovoltaika o výkonu 10kWp vyprodukuje sotva za dva roky celoročního provozu, a to navíc v ideálních podmínkách! Zateplení je proto nejúčinnějším energetickým opatřením, které má životnost delší než 50 let.
PRODEJ ELEKTŘINY VYROBENÉ FOTOVOLTAIKOU: Budete vydělávat na prodeji elektřiny! To je velmi častý faul, protože skutečný výdělek je minimální. Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaik totiž dlouhodobě klesají a pokles bude velmi pravděpodobně pokračovat s tím, jak počet panelů na střechách poroste. Nejvíce přebytků mají domácnosti v letních měsících, kdy jsou výkupní ceny nejnižší, což ovlivňuje výkupní ceny během celého roku.
V roce 2024 se výkupní ceny pohybují okolo 1000 Kč za MWh, takže reálný roční výdělek i při nadprůměrné instalaci 10 kWp se pohybuje maximálně do výše 5 tisíc korun ročně za předpokladu, že z maximální roční produkce 10 MWh spotřebuje domácnost polovinu na provoz domácích spotřebičů a zbytek prodá.
KDY SE VYPLATÍ STŘEŠNÍ FOTOVOLTAIKA: Pořídit si střešní fotovoltaické panely se vyplatí v okamžiku, kdy dům je komplexně zateplený a domácnost hledá dodatečné možnosti, jak snížit výdaje za elektřinu pro napájení domácích spotřebičů, a to včetně ohřevu užitkové vody.
Nejvýhodnější je vyprodukovanou elektřinu ihned spotřebovat. Tomu je tedy potřeba přizpůsobit i chod domácnosti a spouštět pračku, myčku či sušičku v době, kdy slunce svítí. Řada spotřebičů pro to má užitečnou funkci časovače či odkladu spuštění.
Vzhledem k vysokým pořizovacím nákladům fotovoltaického systému a nízkým výkupním cenám elektřiny se nevyplatí investovat do vyšší kapacity panelů, než domácnost spotřebuje. Zatímco domácnost zaplatí v roce 2024 za nákup jedné megawatthodiny cca 3500 Kč, výkupní cena je pouze 1000 Kč. Je tedy logické, že nadprodukce a následný prodej nemají ekonomické opodstatnění.
CENA A NÁVRATNOST: Investice do střešní fotovoltaiky a baterie se i po odečtení dotace obvykle vyšplhají do stovek tisíc korun. Protože příjmy z vyrobené a prodané elektřiny jsou minimální (viz PRODEJ ELEKTŘINY), návratnost investice se odvíjí zejména od výše spotřeby elektřiny vyrobené fotovoltaikou v domácnosti. Pokud by domácnost vyrobila a spotřebovala ročně 10 MWh elektřiny, roční úspora by tak hypoteticky činila 35 tisíc korun (při ceně 3500 Kč/MWh).
ŽIVOTNOST: Životnost fotovoltaických panelů obvykle přesahuje 20 let, přičemž účinnost panelů se časem snižuje. Ostatní komponenty, jako jsou baterie a střídače, mohou mít kratší životnost. Jedná se o elektronické součástky, které podléhají zastarávání podobně jako běžná spotřební elektronika.
Fotovoltaické panely pokryjí běžnou spotřebu elektřiny pro domácí spotřebiče, ale na vytápění se nehodí. Energii vyrábějí hlavně v létě, kdy není potřeba topit.
Na prodeji elektřiny z fotovoltaiky nezbohatnete. V době, kdy máte elektřiny přebytek, jsou výkupní ceny velmi nízké.
Tepelné čerpadlo se v nezatepleném domě nadře a vy se nedoplatíte za spotřebu elektřiny. Je mnohem výhodnější dům nejdříve zateplit, tedy snížit jeho tepelné ztráty a pak řešit vhodný zdroj energie.
Co nám prodejci tepelných čerpadel neřeknou
Největším a nejčastějším faulem prodejců tepelných čerpadel je stejně jako v případě fotovoltaiky doporučení instalace do nezateplených domů.
ÚČINNOST: Tepelná čerpadla dobře fungují v komplexně zateplených domech. Nedostatečně tepelně zaizolované budovy nemusí být schopny vytopit či jen za cenu enormně vysokých nákladů. Jsou to takzvané otopné systémy s nízkým teplotním spádem, což znamená, že ohřívají vodu v radiátorech na relativně nízkou teplotu.
Teplota vody pro radiátory se obvykle pohybuje v rozmezí 35–55 °C. Pro podlahové vytápění, kde je potřeba nižší teplota, je teplota nastavena na 25–40 °C.
Tepelné čerpadlo spotřebuje nejméně energie při nižších teplotách, což ale zvyšuje nároky na tepelnou izolaci domu. Pokud je dům nezateplený, tak nižší teploty nemusí dům vytopit kvůli značným tepelným únikům. Tím pádem čerpadlo musí pracovat téměř nepřetržitě, což vede k vysoké spotřebě elektrické energie a následně k vysokým nákladům na vytápění.
V takovém případě mohou být náklady na otop stejné nebo i vyšší než při použití starého topného systému, například využívajícího plyn nebo dřevo či uhlí.
KDY SE TEPELNÉ ČERPADLO VYPLATÍ: Je dobrou volbou pro domy, které jsou již zateplené a kde není dostupný levnější zdroj energie, jako je například plyn. V takových případech může domácnost ušetřit přibližně 40 % nákladů na elektřinu, protože čerpadlo získává část energie ze vzduchu. S klesající venkovní teplotou však účinnost tepelného čerpadla klesá a zvyšuje se jeho závislost na energii z distribuční sítě.
CENA PROVOZU A NÁVRATNOST: Pokud je dům dobře zateplený, provozní náklady tepelného čerpadla jsou srovnatelné s vytápěním například plynem, a návratnost investice se pohybuje v horizontu přibližně deseti let.
V případě nezatepleného domu jsou provozní náklady vysoké a úspory oproti konvenčnímu vytápění jsou zanedbatelné. Jedinou výhodou je pohodlí spojené s obsluhou, není třeba přikládat do kotle ani se starat o údržbu tepelného zdroje.
ŽIVOTNOST: Stejně jako u fotovoltaických panelů, i životnost tepelných čerpadel je zhruba 15 až 20 let, nicméně některé komponenty mohou vyžadovat výměnu nebo servis v průběhu jejich životnosti.
Nenechte se oklamat reklamou na zázračné zateplení
Pozor si dejte také na bezskrupulózní podnikatele nabízející zázračné zateplovací technologie, které stavbu prodraží, ale nezateplí. Jde například o různé reflexní fólie či izolační nátěry, které rozhodně nedosahují avizovaných „zázračných“ parametrů, a jsou přitom velmi drahé.
Na českém trhu se objevují „zázračné“ zateplovací technologie, které spotřebitelům slibují nadstandardní termoizolační a jiné fyzikální vlastnosti: například ochranu objektu před elektrosmogem, což údajně zajistí lepší spánek a zvýší imunitu lidského organismu.
Téměř vždy jde o klamavou reklamu, která je založena na lžích a polopravdách, které běžný spotřebitel nemusí ihned odhalit. Je třeba používat zdravý selský rozum a nekupovat na základě emocí či pochybných doporučení.
Tyto „supertechnologie“ mohou být výrazně předražené a přitom dosahovat jen průměrných či výrazně podprůměrných termoizolačních a jiných vlastností. Stavbu nejen že nezateplí, ale mohou navíc ohrozit zdraví. Například tím, že materiál je hořlavý nebo vyroben z nevyzkoušených, potenciálně nebezpečných látek.
Podvedený spotřebitel může zjistit nefunkčnost či nekvalitní materiály až za několik let, tedy až po vypršení reklamační lhůty. Spory s dodavatelem, pokud bude vůbec ještě existovat, se mohou táhnout roky.
Nelze popřít přírodní zákony: žádná „superfólie“ nemůže mít stejné izolační vlastnosti jako 20 cm minerální vlny. Kdyby někdo tak skvělý materiál vyvinul, byl by extrémně drahý.
Zázraky se nedějí, jde o podvod
Momentálně je formou agresivní a klamavé reklamy na trhu nabízena například fólie, která slibuje téměř nulové tepelné ztráty při tloušťce izolace pouhé tři centimetry. Tento „supermateriál“ podle výrobce vznikl na základě vesmírného výzkumu a je založen na vlastnostech kosmických skafandrů.
Naše testy v akreditované zkušebně avizované termoizolační vlastnosti nepotvrdily, materiál dosahuje jen podprůměrných izolačních vlastností. Tři centimetry fólie zateplí přibližně stejně jako sedm centimetrů kvalitní vaty, nikoli inzerovaných třicet či čtyřicet. Fyzikální zákony jsou neúprosné.
Ve srovnání s běžnými materiály s lepšími fyzikálními vlastnostmi jsou tyto fólie velmi předražené. Navíc patří do třídy reakce na oheň E, a jsou tedy hořlavé, kdežto běžné minerální vaty jsou nehořlavé.
Pozor na klamavou reklamu. Izolační fólie nemůže mít stejné izolační vlastnosti jako 20 cm minerální vlny!
Nové vědecké objevy mohou přinést nové izolační materiály, ale jejich cena bude výrazně vyšší a pro běžné užití se nevyplatí.
Obezřetnost na prvním místě
Asociace doporučuje spotřebitelům při nákupu značnou obezřetnost. Indikátorem toho, že není něco v pořádku, je důraz prodejce na přelomové vědecké objevy, speciální technologie z vesmírného výzkumu či různé „nano“ technologie.
Důležitými kritérii při nákupu izolace pro zateplení budov by měl být poměr ceny k tepelněizolačním vlastnostem, nehořlavost a zdravotní nezávadnost. Je třeba také počítat s dobrými zvukově izolačními vlastnostmi a schopností odolávat vlhkosti či zabraňovat kondenzaci vodních par.
Doporučujeme nakupovat pouze u zavedených výrobců a nenechat se zlákat doporučeními neověřených instalačních firem. Některým prodejcům jde hlavně o rychlý výdělek a snadnou montáž. Dobře zaizolovat dům je přitom náročná odborná práce a nevyplatí se proto na realizaci šetřit.
Tepelná izolace chrání budovu před povětrnostními vlivy po mnoho generací. Nekvalitní materiály se přitom mohou negativně projevit až za několik let. Pozdější reklamace může být velmi obtížná, nebo dokonce nemožná, protože garance kvality je časově omezená a končí mnohdy už po dvou letech.
Zneužívání odborné terminologie může skončit tragicky
Nebezpečnou praktikou je zneužívání odborné terminologie. V případě záměny významu „nehořlavosti“ a „samozhášivosti“ to může mít i katastrofální důsledky.
Samozhášivost materiálu sama o sobě vůbec neznamená, že je materiál nehořlavý. Znamená to pouze, že pokud se oddálí normový zdroj plamene od materiálu, plamen zhasne, což je například v případě požáru fasády nebo střechy nemožné. Přesto je termín zneužíván jako synonymum pro nehořlavost.
Fyzikální zákony rovněž nelze obelstít, a proto je třeba brát s velkou rezervou inzeráty na převratné supermateriály disponující nadstandardními vlastnostmi.
Označení samozhášivý neznamená, že je materiál nehořlavý. Samozhášivý materiál může mohutně vzplanout během velmi krátké doby.